MAGORŮV NOČNÍ ZPĚV

Editor Martin Machovec tvrdí, že tato Jirousova sbírka měla být jakýmsi kontrastem k autorovým veršům z jeho prvního tvůrčího samizdatového období. První básně "Magorova nočního zpěvu" jsou údajně datovány přelomem tisíciletí a poslední text, který je do tohoto cyklu zařazen, nese vročení 2011. Soubor Jirousových veršů je rozdělen do pěti oddílů: většinou v nich vystupují autorovi přátelé a známí, občas se autorův "noční zpěv" mění v záměrně vulgárně či naturalisticky provedenou odrhovačku, do níž pronikají tóny vzpomínek na alkoholická posezení (kdy "řeka lihu je vypita") i na milostná vzplanutí. Jízlivost a ironický škleb, s nimiž autor tyto eskapády většinou popisuje, však dokáže i zjemnit, zněžnit a zmelancholičtět. Náhle mu příjde líto, že nekoupil k svátku kytku, najednou dokáže přemítat o lidském neštěstí a klade si otázku, zda mělo smysl žít. I proto se syrovou přímočarostí prohlašuje, že na konci každé existence čekají "z prken stlučené rakve / do nichž předtím žijící / uléhají // do nichž ulehneme i my." Již druhý soubor veršů, vybraných z literární pozůstalosti významného představitele českého undergroundu, básníka a kulturního teoretika.