TÍHA A BEZTÍŽE FOLKLORU - FOLKLORNÍ HNUT

Kolektivní monografie desetičlenného autorského týmu je výsledkem dlouhodobého zkoumání tzv. folklorního hnutí druhé poloviny 20. století v českých zemích, které bylo významným a zároveň rozporuplným kulturním i sociálním jevem. Jeho vznik a hlavní ideje souvisely s národním hnutím konce 19. století a také vývojem v meziválečném Československu, specifický charakter však hnutí získalo v padesátých letech, kdy byly zejména ve městech zakládány soubory lidových písní a tanců. Měly naplňovat představy ideologicky pojaté „lidové“ kultury, jejich konjunktura však zákonitě vyústila do „tíhy folkloru“ pociťované na přelomu let padesátých a šedesátých. Autoři zkoumali a analyzovali dostupné dobové prameny, média i literaturu vypovídající o tehdejších oficiálních postojích a o požadavcích angažovanosti této volnočasové aktivity spadající do oblasti tzv. lidové umělecké tvořivosti, později přejmenované na zájmovou uměleckou činnost. Zároveň je zajímalo, jak vnímali tuto aktivitu přímí účastníci, tedy členové folklorních kolektivů a jak ji reflektovali coby součást svých životních příběhů. Bylo folklorní hnutí nástrojem politické propagandy komunistického režimu, nebo šlo naopak o ostrůvky svobody lidské i umělecké, které se staly jakýmsi bezpečným místem pro realizaci vlastních strategií a alternativních myšlenek?