MATKY A TI DRUZÍ EVOLUČNÍ PŮVOD VZÁJEMNÉHO POROZUMĚNÍ

„Vynikající práce na nesmírně důležité téma. Další skvělá kniha od přední vědecké autority na mateřství.” – E. O. Wilson, přední světový biolog, entomolog a přírodovědec, zakladatel sociobiologie 

„Kniha podněcující k zamyšlení… plná poutavé a přesvědčivé argumentace, která nás nutí přehodnotit zažité názory na to, jak jsme se stali lidmi.“ – Science 

Člověk patří mezi druhy, které se vyvinuly během statisíců let v náročných a nejistých podmínkách divoké přírody. Aby mláďata přežila, museli se o ně starat nejenom jejich matky, ale také sourozenci, tety, otcové, další členové komunity – a s trochou štěstí i prarodiče. V Africe říkají, že „k výchově dítěte je třeba celá vesnice“. Na tom se dodnes nic nezměnilo – moderní člověk má identickou genetickou výbavu a stejné potřeby jako pračlověk. 

K plnému zajištění všech potřeb malého dítěte je třeba minimálně tří dospělých, s kterými má dítě vazbu, kteří se na něho dokážou napojit tak, aby vždy minimálně jeden z nich byl odpočatý, v klidu, bez známek stresu, připravený o dítě pečovat. Realita většiny dětí vyrůstajících v moderní západní společnosti je však na hony vzdálená tomu, co malé dítě ke svému zdravému vývoji potřebuje. Dnes je normou nukleární rodina, odkázaná ve všem sama na sebe. Výchova je tak plná stresu a vyčerpání. Nezřídka poznamenává dítě na celý život a velmi často ublíží i zdraví, psychické pohodě a vztahu rodičů. 

Kniha Matky a ti druzí nás zavede na fascinující exkurzi za primáty i lidmi, kteří ještě žijí v souladu se svou přirozeností. Péče o děti je tam naplňující, radostná a zdravá. Mnohé příklady nabízejí inspiraci, do jaké podoby bychom mohli přeuspořádat i naše komunity tak, abychom byli zdraví a šťastní a výchova byla opět radostná a netraumatizující.