PLAV 10/2023 ZDIVOČELÉ ALTER EKO

Úvodník

Milí čtenáři, milé čtenářky,

držte se – Plav k vám tímto číslem promlouvá již podvousté. To ale není jediný důvod k oslavám. Kromě završování ročníku jsme měli reálné obavy, že číslem uzavřeme existenci časopisu vůbec. Ale díky vám a ostatním našim podporovatelům a podporovatelkám se nám nakonec v Donio kampani podařilo vybrat tolik peněz, že se apokalypsa Plavu s konečnou platností odkládá. Tímto vám všem ze srdce děkujeme!

Existenciální tíseň nicméně prosákla i do tématu tohoto čísla. Představujeme v něm svět „poté“, svět bez možnosti návratu, a to skrze současnou québeckou prózu. V jejím středu stojí motiv „zdivočení“, ve kterém se mísí hodnoty příslušníků prvních národů s hodnotami pozdějších obyvatel. Zdivočelé alter eko se nese v duchu sounáležitosti a vzájemné spolupráce autorů obou kultur. Ti se setkávají i na rovině tematické – věnují se problematice identity a společně kritizují konzumní způsob života – a na rovině žánru, jako je postapokalyptické sci-fi, v jehož rámci se definuje vztah přírody a kultury. Námi vybrané úryvky se vydají oběma těmito směry.

O vzájemném prolínání kulturních vzorců obyvatel amerindiánského a francouzsko-kanadského původu i o jeho dlouhodobé tradici nás v úvodním eseji zpraví autor koncepce Petr Kyloušek, v následném rozhovoru nás Eva Voldřichová Beránková kromě jiného zasvětí do specificity québeckého humoru – a to na příkladu odlišného přístupu k dystopii. V bilingvě si můžeme přečíst báseň Myry Cree, v níž se naráží na obě québecká referenda o autonomii.

Mytickou povídkou Michela Jeana se dostaneme daleko blíže ke kořenům innuské kultury a k tomu, že se moudrost každého lovce nachází v pokorném vztahu k přírodě. Dějiny útlaku původního obyvatelstva zajímavě zpracoval Louis-Karl Picard-Sioui ve sci-fi povídce, ve které se setkáme s Jacquesem Cartierem, rozpadajícím se časoprostorem i s fanatickou náboženskou sektou. J. D. Kurtness nám ukáže, co se může stát, pokud dojde k úplné negaci civilizace a jejích hodnot. Dystopický román Christiane Vadnais může vyznít poměrně nepříjemně – dochází v něm k proměně lidského druhu, k jeho hybridizaci. Přirozený důsledek evoluce? Není na čase přehodnotit náš vztah k přírodě?

Po Novém roce se můžete těšit na moderní arabskou poezii.

Anna Lebedová